/instalace/autoři Jakub Kopec, František Demeter, Jan Čumlivski/ kurátorka Mira Keratová/foto Jakub Kopec, Ján Kekeli/Stála expozícia Stana Filka v Stredoslovenskej galérii - HYDROZOA, časť štvrtá, Banská Bystrica/2020
Podle Bergsona nenacházíme věci a místa v prostoru, ale prostor ve věcech a místech. Našli jsme prostor Filkova Kosmu a začali s ním dále operovat. Ideální centrální prostor komplikujeme. Když otočíme naruby jeden z jeho vstupních otvorů, natáhneme jej a slepíme s tím druhým, dostaneme dvourozměrný geometrický útvar – Kleinovu láhev. Tato varieta má oproti výchozímu tvaru specifické vlastnosti. Její povrch je oboustranně spojitý, přičemž není jednoznačné, která z jeho stran je rubem a která lícem. Aby si při následných transformacích zachoval své topologické vlastnosti, musí zůstat spojitým i nadále. Takto jsme náš nový topologický prostor dalším natahováním a smršťováním přizpůsobili prostoru vstupu do Středoslovenské galerie, někdejšího mázhauzu. Instalace jej vyplňuje a zároveň vytváří jeho pokračování, které se zavíjí samo do sebe. Je měkká, nafukovací jako Filkův Kosmos, je v ní ale obsaženo i mnoho jiných odkazů. Na Kieslera a jeho nekonečný dům, na prostory měkce radikální architektury 60. a 70. let, ale také na digitální prostory přelomu 20. a 21. století. Abychom se vyhnuli přílišné dokonalosti nového objektu, nebo naopak jeho přílišné pouťovosti, instalaci opětovně problematizujeme. Její povrch pokrýváme mřížkou, která vychází z geometrie objektu a zároveň nám umožňuje jeho další optickou transformaci. Aby si mřížka zachovala stejně jako celý objekt svou spojitost, můžeme ji dále natahovat či smršťovat, neměli bychom ji však přetrhnout. Takto síť reaguje na vybrané body prostoru, které jsou nositeli různého náboje. Na tento proces v počítači kontrolované topologické transformace nakonec nekontrolovatelně reaguje Čumlivski, využívající povrch objektu jako osnovu pro grafickou intervenci. Demeter ho následuje i popírá.
#formace #mřížka #instalace #odívání