loading...

Nový park

veřejná zakázka/spoluautoři Klára Zahradníčková, Tomáš Džadoň, spolupráce JV PROJEKT VH, s.r.o., Dubrovay, s.r.o., Ondřej Fous, Luboš Zbranek/Leopoldov/2016-19

Revitalizace někdejšího záhumenního hřbitova na park s herním vybavením pro děti transformuje pozapomenutou průchozí zahradu na místo aktivního odpočinku všech generací. Návrh vychází ze tří základních principů - aktivace rozhraní parku, umožnění svobodnějšího pohybu na jeho vnitřní ploše a doplnění stávajících objektů o nové prvky. Projekt vznikl ve spolupráci architekta, krajinářské architektky a výtvarníka na základě architektonické soutěže.

Při Hlohovské cestě došlo k přesunu původního oplocení až za úroveň kapličky, rozšířený chodník, tzv. piazzeta, vytvořil velkorysejší nástup do parku z této dopravní tepny. Na základě společného setkání s obyvateli sousedních rodinných domů byly zájemcům z jejich řad zrealizovány přístupové branky z vybraných míst jejich soukromých zahrad. Nové oplocení do Rázusovy ulice navazuje svou bránou na protější vrata vedoucí k nedaleké Spolkové zahradě, jejichž otevření město plánuje.

Nový park je chápán jako jedno velké stinné hřiště. Všechny keře a jiné bariérové druhy dřevin byly odstraněny. Vzrostlé listnaté stromy s podchodnými korunami byly ošetřeny a doplněny mladými jedinci, aby se předešlo rozpadu porostu a byl podpořen jeho další rozvoj. Nová výsadba představuje extenzi diagonálního uspořádání původní aleje v celé šíři parku. Zemina v bezpečné vzdálenosti od kořenového systému stromů byla stabilizována jako volně pochozí mlatový povrch, odlehčující jedinou existující komunikační osu.

Historická vrstva původně hřbitovních objektů zůstala zachována. Kaplička se stala dominantou piazzety, kříže na obou stranách původní aleje nadále uvozují vstupy do parku. Řemeslně zpracované náhrobky byly vystaveny v novém lapidáriu při vstupu z piazzety. Vnitřní plochu parku obohatily především nové ready-made hrací objekty z průmyslově vyráběných inženýrských elementů. Vůči výrobě atypů představují ekonomickou alternativu, oproti hracím prvkům typovým potom nabízí neotřelé řešení vyzývající k objevování a rozvíjení vlastní imaginace dětí. Kromě těchto funkčních plastik byl v parku osazen také nový městský mobiliář včetně veřejného osvětlení.

VÍTĚZNÉ NÁMĚSTÍ

/soutěžní návrh/spoluautor Filip Kusák/Praha/2018

Iniciačním podnětem návrhu se stalo budoucí zastavění severozápadního kvadrantu, jehož současné využití ke konání víkendových trhů či nejrůznějších nejen studentských slavností ukazuje, jaký je existující potenciál nedokončeného náměstí a co bude po jeho dostavbě chybět nejvíce - totiž ideální prázdno dostatečně velkorysého, rozmanitého a uživatelsky otevřeného veřejného prostoru. Návrh úprav Vítězného náměstí navrací centrální veřejné prostranství městské části Praha 6 jeho uživatelům skrze tři výchozí principy koncepce - reorganizaci dopravních toků spojenou se zpřístupněním vnitřních ploch náměstí pěším a cyklistům, soudobou interpretaci Engelovy geometrické organizace prostoru a ponechání prostorů k volnému pohybu či možnosti osazení efemérních a jiných drobných architektur.

#OK

/architektura výstavy/kurátoři Mária Janušová, Erik Vilím/vizuální identita Pinchof/Galéria Jozefa Kollára, Banská Štiavnica/2018

Architektura XII. Trienále malého objektu a kresby, zaměřeného na objektově orientovanou ontologii, si pohrává s nejméně atraktivním a zároveň nejrozsáhlejším objektem výstavního prostoru - zašlým zátěžovým kobercem. Ten je z pouhé povrchové úpravy podlah galerie transformován v prostorotvorný element, který koreluje s různými výškovými úrovněmi výstavních místností i soklů a vytváří novou topografii, zvrásněnou podobně jako krajina Banské Štiavnice. Krajina koberce je navíc topologická, zachovává geometrickou spojitost původního půdorysu. Její záhyby částečně odkrývají podkladní cementové potěry a částečně recyklují či zakrývají nepotřebné prvky výstavního fundusu. Návštěvník-poutník objevuje umělecká díla umístěná v této krajině, může jí procházet nebo v ní na chvíli spočinout.

Nie som tu, som v Arkádii

/architektura výstavy/kurátorka Maria Janušová/vizuální identita Aurélia Garová, Tereza Maco/Nitra/2018

Architektonickým zásahom sa narušila centrálna os výstavného priestoru, ktorú predstavovala chodba. Tá pôvodne slúžila ako spojovací bod medzi dvomi postrannými sledmi expozičných miestností. Prečlenením ústrednej chodby prostredníctvom deliacich priečok sa stratila jej dominancia i funkcia. Priestor Reprezentačných sál Nitrianskej galérie sa výstavbou umelých stien zároveň rozšíril o ďalšie miestnosti. Tým nové architektonické členenie pripomína labyrint – návštevník je nútený k neustálemu pohybu po expozičnej ploche, k hľadaniu ciest smerom von či ďalej dovnútra, do hĺbky výstavy. Symbolika labyrintu pritom priamo súvisí s koncepciou výstavného projektu, ktorá v mnohom čerpá z antickej filozofie a mytológie. (Kurátorský text)

PLNÝ DŮM

/výstavní instalace/spoluautor Filip Kusák/kurátorský výzkum Petra Hlaváčková, Barbora Benčíková/grafický design Anna Hrabalová/osvětlení Pavel Richtr, Ladislav Mirvald/Brno/2017

Pasáž Alfa, multifunkční městský palác v centru Brna, již existuje osmdesát let. Při příležitosti tohoto výročí vznikla výstava tvořená domem v domě. Model v měřítku 1:33 představuje hmotovou interpretaci stavby, jejíž vnitřní prostorové souvislosti se odkrývají v charakteristickém podélném řezu pasáží, ve které je vystaven. Tektonická skladebnost budovy je zde nahrazena stereotomním formováním masy, jejíž záhyby zhotovené pomocí CNC frézy sledují spíše životní prostor uživatelů než konstrukční principy funkcionalistického paláce.

Během 20. století se na této stavbě více či méně odrazily zásadní historické události. Kurátorský výzkum, zprostředkovaný výstavním katalogem, postihuje architektonické, historické a politické aspekty proměn domu a jejich dopad na současnou podobu místa.

MĚSTSKÉ ZÁSAHY

/architektura výstavy/spoluautor Filip Kusák/kurátoři Jakub Kořínek, Lenka Sedláčková/grafický design Kutululu/Brno/2017

Instalace transformovala uliční síť města Brna na povrchy výstavního sálu v jeho centru. Jednotlivé městské zásahy byly vystaveny jako modelové objekty, skrze které jejich autoři interpretovali ideu této intervence.

ADAPTACE DOMU V KAMENCE

/soukromá zakázka/Brno/od 2010

V projektu splývá topografie kamenného lomu s původním dělnickým domkem, který je součástí památkově chráněného souboru staveb někdejší nouzové kolonie. Programová náplň cirkuluje novou topografií domu. Sekvence stísněných místností stávající stavby se proměňuje ve velkorysý obytný prostor otevírající se zde vzácnému dennímu světlu.

náměstí/park

/soutěžní návrh/spoluautorka Klára Zahradníčková, spolupráce Luboš Zbranek/park na Moravském náměstí, Brno/2016

Moravské náměstí je přechodem mezi soustavou parků okružní třídy a zpevněnou pěší zónou centra města Brna. Městskost se v návrhu projevuje zpevněním jeho povrchů, parkovost potom formou podchodných korun stromů, které dodávají velkorysému náměstí/parku stín.

Návrh uvolňuje exponovaný střed parku soustředěním kulturních aktivit po jeho obvodu. Ty oživují okolí parku a nenarušují relaxační charakter jeho vnitřní plochy. Po obvodu je výrazně rozšířen (na cca 20 m) stávající dlážděný chodník, aby umožňoval mj. umístění dočasných staveb a ulehčil tak i jejich nadměrnému stavění na prostorově limitovaných náměstích v centru. Vnitřní plocha parku je sjednocena mlatovým povrchem (stabilizovanou zeminou), který umožňuje jak volný průchod osob, tak vytváří pobytovou plochu, která v podobné velkorysosti v centrální části města chybí. Nové povrchy a mobiliář doplňují stávající, které jsou v souladu s návrhem a ještě nepřekročily svou životnost. Na obvodu parku se počítá s použitím existujících mobilních objektů a mobiliářových prvků. 

Navzdory soutěžním zadáním proponovanému kulturnímu prostoru bez trhů, v projektu jsou zahrnuty i tyto. Dřívější umístění na stávajících vnitřních parkových cestách se opravdu mohlo jevit jako problematické vzhledem k nadměrnému zatížení cest samotných i okolních travnatých ploch - přístupových a zásobovacích zkratek. Na druhou stranu podobné aktivity (hody, slavnosti, koncerty, mítinky...) jsou nedílnou součástí živého městské prostředí. Jejich programová náplň na rozšířeném okraji parku vytváří aktivní rozhraní mezi centrem, okružní třídou a okolními čtvrtěmi a redefinuje stávající bezbřehou podobu parku mezi dopravními komunikacemi.

FOLIES

/architektura festivalu/ve spolupráci s Tomášem Řepou a Ladislavem Mirvaldem/Malá Amerika, Brno/2016

Instalace v bývalém nádražním skladišti reorganizuje jeho interiér pro potřeby dalšího ročníku komiksového festivalu KOMA. Médium představuje balicí fólie, natažená mezi vnitřní nosné prvky, která zároveň slouží jako nosič vystavených komiksů.

23

/soutěžní návrh/grafický design Marek Chmiel/Brno-Kohoutovice/2016

Novostavba radnice s kulturním sálem vytváří přechod mezi nízkopodlažní občanskou vybaveností/starší zástavbou a devítipodlažním panelovým domem T06B. Ten je ve vlastnictví města a představuje tak nejekonomičtější (již existující) prostorovou rezervu novostavby. Místo požadovaného parkovacího domu je navrženo parkování podél Libušiny třídy. Případné investice navíc by měly jít spíše do její regenerace vytvářející živý veřejný prostor, který mimo otevírací hodiny úřadu a kulturní akce může sloužit jako promenáda nebo tržiště. Stupňovitá hmota novostavby prodlužuje veřejný prostor ulice na svou střechu, na svých velkorysých schodech vytváří sezónní kulturní scénu a paneláku přináší nový význam vyhlídkové plošiny do svrateckého údolí (kohoutovické sídliště je nejvýše postaveným na území Brna). Návrh využívá terénního převýšení třídy vůči paneláku, kromě domu-hlediště představuje také dům-most nad stávajícími parkovými trasami a vedením inženýrských sítí.